Kognitivně behaviorální terapie (KBT)

Tato vědecky podložená (evidence-based) terapie vznikla ve druhé polovině 20. století ze základů kognitivní a behaviorální terapie. Zaměřuje se na zkoumání vnitřních psychických procesů a jejich vlivu na emoce a zjevné chování. Behaviorální terapie předpokládá, že poruchy chování jsou naučené reakce a lze je tedy přeučit. Kognitivní terapie zase staví na teorii, že emoční poruchy jsou výsledkem poruchy myšlení. Spojením obou terapií vznikla KBT, která předpokládá, že změnu myšlení lze navodit změnou chování.

V rámci klientů s PAS se nejčastěji využívá u lidí s Aspergerovým syndromem. Klient musí být motivovaný a ochotný spolupracovat. Podmínkou je schopnost komunikace a orientace ve vlastních pocitech a situacích. Roli hraje věk. Nejčastěji se využívá k regulaci úzkosti. Počet sezení obvykle nepřesahuje 20 a jejich frekvence je většinou jednou týdně. Terapie je obrácena k přítomnosti a hlavně k budoucnosti.

Jednou z nejpoužívanějších metod KBT je tzv. expozice. Pacient např. se sociální fobií je postupně vystavován svému strachu se zvyšující se intenzitou. Dále se pacienti učí jak zvládat obtížné situace, nejprve „na nečisto“ s terapeutem, později sami. Posiluje se pozitivní zpětná vazba. Nacvičují se stresové situace a relaxační techniky.

 

Webové stránky:

Česká společnost kognitivně behaviorální terapie

 

Literatura:

Kognitivně behaviorální terapie - Základy a něco navíc, Judith S. Beck, Triton, 2018.

Kognitivně-behaviorální terapie v praxi: Pro terapeuty, studenty a poučené laiky, Ján Praško, Portál, 2013.

 

 

Top heartmagnifiercrosschevron-down