Střevní mikrobiom, dietetické úpravy stravy, potravinové doplňky

Střevní mikrobiom je ekosystém bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů v těle každého člověka. Má vliv na naše trávení, metabolismus, imunitu, tvorbu vitaminů a na naši psychiku. Střevní mikrobiom je tzv. druhý mozek člověka. Proto je důležité o něj pečovat, a to především vhodnou stravou, kterou lze ještě případně doplnit kvalitními probiotiky.

Nerovnováha střevní mikrobioty se často vyskytuje právě u lidí s neurovývojovými poruchami. Špatně fungující střevo nedokáže adekvátně zpracovat přijímané živiny. Jejich nedokonalé trávení má za následek vznik toxinů, které dále prohlubují nesprávné fungování nervové soustavy. 

Zavedení dietetických úprav ve stravě může vést u dětí ke zmírnění projevů PAS jako například zlepšení kvality spánku, kognitivních schopností, motorických dovedností, zlepšení koncentrace, očního kontaktu, zlepšení řeči, omezení stereotypií, snížení hyperaktivity, agrese a podrážděnosti.

Nejčastěji se dětem s PAS doporučují následující diety:

 

  1. GFCF dieta (gluten free, casein free / bezlepková a bezmléčná dieta)

V této dietě je z jídelníčku zcela vyloučen lepek (bílkovina vyskytující se v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu) a kasein (mléčná bílkovina). Nejčastěji uváděným odůvodněním pro využití GFCF diety je teorie “leaky gut”, neboli teorie „děravého střeva“, na kterou navazuje teorie opioidních peptidů. Tyto teorie se také často stávají vysvětlením pro gastrointestinální problémy, které jsou mezi jedinci s PAS častější ve srovnání se zdravou populací. Výše uvedené teorie pojímají autismus jako metabolickou poruchu  a předpokládají, že by některé symptomy PAS mohly vyplývat ze zvýšené propustnosti střevní bariéry, schopností některých exogenní látek jí prostupovat a následně ovlivňovat činnost CNS.

 

2. GAPS dieta (gut and psychology syndrome)

Autorkou této diety je neuroložka a dietoložka Dr. Natasha Campbell-McBride z Velké Británie, která v roce 1998 založila The Cambridge Nutrition Clinic, kde se věnuje problematice vztahu mezi výživou a lidskou psychikou. Dr. Campbell-McBride zastává teorii tzv. leaky gut. Podle ní umožňuje větší propustnost střeva toxickým látkám a bakteriím prostup skrz slizniční bariéru dále do organismu. Jakmile tyto cizorodé látky vstoupí do krve, mohou narušit vývoj a funkce mozku. Program GAPS se snaží ovlivnit činnost střeva a střevní mikrobioty, a tím navrátit jedinci zdraví.

Obecně řečeno se GAPS dieta zaměřuje na odstranění potravin, které jsou obtížně stravitelné a poškozují střevní mikrobiotu a jsou nahrazovány na živiny bohatými potravinami, které pomáhají léčit a utěsnit střevní sliznici.

Tato dieta je založena na konzumaci masa, masových vývarů a kvašených potravin. Z jídelníčku jsou zcela vyloučeny obiloviny, rafinovaný cukr, laktóza a průmyslově vyráběné potraviny.

 

3. SCD (special carbohydrate diet)

Jedná se o sacharidovou dietu, která zapovídá konzumaci škrobů, obsažených v bramborách, obilovinách, v rýži, kukuřici a v rafinovaném cukru.

 

Ke každé dietě existují protokoly, jak správně dietu zavádět a jak ji dodržovat. Ne každá dieta je vhodná pro každého. Proto je dobré konzultovat s výživovým poradcem, který má zkušenosti s dětmi s PAS. Vzhledem k velice omezenému jídelníčku některých autistických dětí je totiž především nutné nejprve rozšířit jejich jídelní sortiment a teprve poté uvažovat o vyzkoušení některé z diet.

Správné složení střevního mikrobiomu lze podpořit také tím, že ze stravy vyloučíme tzv. aditiva, což jsou látky prodlužující trvanlivost potravin, obnovující či zlepšující jejich barvu, zvyšující nebo regulující jejich kyselost, látky, které mají zahušťovací schopnosti apod.

Společným jmenovatelem takovýchto průmyslových potravin je minimální obsah živin. Kvůli delší trvanlivosti a optimalizaci technologie výroby jsou tyto potraviny, během zpracování, z větší či menší části zbaveny tělu prospěšných látek, a tak nás sice nasytí, ale moc nevyživí. Pokud navíc tělo trpí nerovnováhou střevní mikrobioty a tlusté střevo neumí živiny efektivně zpracovat a zužitkovat, přispívají potraviny chudé na živiny k dalšímu zhoršení, již tak špatného stavu podvyživených buněk.

Vedle pestré a vyvážené stravy lze rovnováhu střevní mikrobioty podpořit užíváním probiotik. V důsledku dysbiózy střevní mikrobioty trpí některé děti s PAS průjmy, zácpou či bolestmi břicha. Právě tyto dysfunkce může podávání probiotik zmírnit. Je však potřeba dbát na kvalitu probiotik, tj. měly by obsahovat co nejvíce probiotických kmenů. Kvůli větší diverzitě je dobré střídat probiotika různých značek. Existují také laboratoře, které připravují probiotika na míru na základě rozboru stolice.

Tak, jako některé látky tělu autistických dětí škodí, mohou jim být jiné naopak prospěšné. Jedná se například o látky podporující mozkovou činnost a činnost imunitního systému jako jsou:

  • omega - 3 mastné kyseliny (rybí tuk/olej)
  • B-komplex
  • vitamin D
  • magnezium (hořčík)
  • zinek
  • DMG (dimethylglycin).

 

Lze je přijímat jednak ze stravy, a jednak prostřednictvím potravinových doplňků. Stejně jako u probiotik je i u nich vhodné dbát na jejich kvalitu a netoxicitu.

Literatura:

Děti vybíravé v jídle: Základní postupy pro rodiče dětí nejen s PAS, Laura J. Seiverling, Pasparta, 2021.

GAPS terapeutický protokol, Natasha Campbell McBride, Altenberg, 2019.

 

Bakalářská práce:

Poruchy autistickeho spektra a vyziva, Jana Hofmanová, MUNI, 2018.

 

Facebook:

FB skupina Svět Non-toxic

Top heartmagnifiercrosschevron-down