Anglicky Video Home Training (VHT) nebo Video Interaction Guidance (VIG), je intenzivní, vědecky podložená (evidence-based), krátkodobá metoda, trvající od jednoho do šesti měsíců, která pracuje s videozáznamem. Požívá se při poruchách interakce mezi aktéry komunikace. Cílem video tréninku je rozvíjení sociálních dovedností, naučení se principům úspěšné verbální i neverbální komunikace a podávání pozitivní zpětné vazby.
Poprvé byl video trénink použit v klinické praxi v roce 1980 v Nizozemí. Do České republiky se dostal v roce 1993, kdy byla založena nevládní organizace SPIN, v současné době jediná autorita v České republice s oprávněním udělovat certifikáty pro VTI.
Podstatou metody je podrobná analýza interakce mezi dětmi a rodiči (pedagogy) a trénování nových vzorců interakce. Pro analýzu a zpětnou vazbu je pořizována videonahrávka interakce mezi rodiči (pedagogy) a dětmi. Intervence pak spočívá v „trénování“ celé rodiny, v upevňování a v rozšiřování pozitivních strategií ve vzájemné interakci.
Východiskem metody, byl pro její autory předpoklad, že rodiče a děti chtějí mít dobré vztahy, chtějí spolu dobře vycházet. Cílem metody VTI je proto obnovit narušený vztah mezi rodiči a dítětem a přerušit naučené nežádoucí interakční vzorce. Terapeut pracuje především s rodiči a učí je dívat se na dítě, rozpoznávat jeho signály a reagovat na ně odpovídajícím způsobem.
Terapie je složena ze tří částí:
Nahrávání probíhá v rodině a je zaměřeno na běžné momenty z každodenního života. Ze záznamu vybere terapeut typický vzorec chování, který dítě používá. Z reakcí dospělých osob vybere ty, které jsou správné. Spolu s rodiči provede analýzu těchto záběrů. Ukazuje jim, kdy a proč dobře reagovali. V dalším rozboru rodičům pomáhá chápat souvislosti fungující interakce. Rodičům nevnucuje hotový návod, jak se k dítěti chovat. Vede je k tomu, aby sami našli prvky, které v komunikaci fungují. Učí je poznávat a využívat funkční komunikační vzorce, které sami ovládají. Objasňuje jim, jak je mohou do budoucna využít při postupném navozování nových vzorců interakce mezi nimi a dětmi. Pomáhá jim vytvářet strategie pro postupnou změnu chování jejich dětí. K rozboru interakce jsou po určité době přizvány i děti.
Cíl je vždy definován pozitivně, postupuje se po malých jednotlivých krocích. Záměrně se vybírají takové situační momenty, které jsou obě strany schopny řešit uspokojivě. Po nějaké době se natáčení opět opakuje. Znovu se vyhodnocují případné úspěchy a navrhují další postupy. Takto se pokračuje (obvykle 3-4x), dokud není klient s výsledkem spokojený a dokud nejsou dosaženy předem stanovené cíle.
Webové stránky: